Skrytá slova

-- konec strany 39 --
vína jednoty k pomyjím nečistoty a spokojen pohárem
smrtelnosti odstrčil od sebe kalich nesmrtelné krásy.
Nicotné je to, s čím se spokojil. 61


Ó synu prachu!

Neodvracej svůj zrak od jedinečného vína nesmrtelného
Milovaného, a neotvírej jej před zkažeností. Přijmi z
rukou božského Šenkýře kalich nesmrtelného
života, aby všechna moudrost byla tvoje a abys mohl
naslouchat mystickému volání z říše neviditelného.
Hlasitě vzkřikni, ty, který míříš nízko! Proč ses odvrátil
od Mého svatého a nesmrtelného vína k prchavé vodě? 62


Ó vy národy světa!

Vpravdě vězte, že vás stíhá nepředvídaná pohroma a že
na vás čeká bolestná odplata. Nemyslete si, že to, čeho
jste se dopustili, je smazáno před Mým pohledem. Při
Mé kráse! Mé pero vyrylo všechny vaše činy zřetelnými
písmeny na desky z chrysolitu. 63


Ó utiskovatelé na zemi!

Stáhněte své ruce od tyranie, protože jsem se Sám
zavázal, ze žádnému člověku neodpustím nespravedlnost.
Toto je Můj příslib, který Jsem neodvolatelně vyhlásil
na skryté desce a zpečetil Svou pečetí slávy. 64

-- konec strany 40 --

Ó vzbouřenci!

Má shovívavost vás povzbudila a Má trpělivost z vás
udělala troufalce, takže jste se rozjeli na divokém oři
vášně na nebezpečné cesty vedoucí ke zkáze.
Považovali jste Mne za netečného a nevědomého. 65


Ó vystěhovalci!

Neposkvrňujte pomluvami jazyk, který Jsem určil pro
zmínky o sobě. Jestliže vás pálí oheň hněvu, vzpomeňte
na vlastní chyby, a ne na chyby mých tvorů, jelikož každý
z vás zná své nitro lépe nežli zná druhé. 66




Ó děti vrtochu!

Vpravdě si uvědomte, že zatímco zářivé jitro vychází nad
obzor věčné svatosti, satanská tajemství a činy spáchaná
v temnotě noci budou odhalena a zřejmá národům světa. 67




Ó pleveli povstalý z prachu!

Proč se tvé poskvrněné ruce nedotkly nejprve vlastního šatu
a proč srdcem plným žádosti a vášně hledáš společenství se
Mnou a chceš vstoupit do Mého svatého království?
Daleko, daleko jste od toho, po čem toužíte. 68

-- konec strany 41 --

Ó děti Adamovy!

Svatá slova a čisté dobré činy stoupají k obloze nebeské
slávy. Usilujte, aby vaše činy byly oproštěny od prachu
sobectví a pokrytectví a nalezly příznivé přijetí na
dvoře slávy; protože zakrátko budou soudci lidstva
v posvátné přítomnosti Uctívaného přijímat jedině
dokonalou ctnost a činy neposkvrněné čistoty. Toto je
denice moudrosti a božského tajemství, která zazářila
nad obzorem božské vůle. Požehnaní ti, kteří se k ní
obrátí. 69




Ó synu světskosti!

Krásná je říše bytí, pokud k ní dospěješ; slavné je
panství věčnosti, pokud projdeš nad svět smrtelnosti;
sladké je svaté nadšení, budeš-li pít z mystického
kalicha z rukou nebeského Jinocha. Pokud dosáhneš
tohoto stavu, budeš osvobozen od záhuby a smrti,
od lopoty a hříchu. 70


Ó moji přátelé!

Rozpomeňte se na úmluvu, kterou jste se Mnou
uzavřeli na Hoře Párán, jež se nalézá v posvátném
okrsku Zámanu. Vzal Jsem za svědky nejvyšší zástupy,
ty, kteří přebývají v městě věčnosti, ale teď nenacházím
žádného věrného, který by dodržoval úmluvu. Zajisté
pýcha a vzpoura ji vymazaly ze srdcí, takže po ní nezůstalo -- konec strany 42 --
ani stopy. Ač Jsem to věděl, čekal Jsem a neodhalil to. 71


Ó můj služebníku!

Podobáš se dobře zakalenému meči skrytému v temnotě
pochvy, takže jeho cena je skryta před zbrojířem. Proto
se vysuň z pochvy sebe sama a snaž se, aby tvá cena
zazářila jasně celému světu. 72


Ó můj příteli!

Ty jsi denice nebes Mé svatosti, nepřipusť, aby
zkaženost světa zakryla tvou záři. Odhoď závoj lhostejnosti,
aby ses vynořil z mraku v plném jasu a zalil všechny věci
třpytem života. 73


Ó děti vypínavosti!

Za chvilkovou nadvládu jste opustily mé nezničitelné
království, ozdobily jste se veselým šatem světa a jste na
to pyšní. Při Mé kráse! Všechno shromáždím pod
jednobarevnou pokrývkou prachu a smažu všechny ty
rozličné barvy kromě u těch, kteří zvolili Mou vlastní,
jež je posvěcena nade všechny. 74


Ó děti nedbalosti!

Nevsaďte svou náklonnost na pozemské statky a
neradujte se z nich. Jste jako nepozorné ptáče
bezstarostně -- konec strany 43 -- cvrlikající ve větvích; dokud je ptáčník
nesvrhne do prachu, a melodie, tvar i barva jsou
náhle beze stopy pryč. Proto se mějte na pozoru,
ó nevolníci žádostivosti! 75



Ó synu Mé služebnice!

Směr byl vždycky ukazován slovy a teď je dáván činy.
Každý musí odhalit činy čisté a svaté, protože slova
jsou majetek všech, ale činy jako tyto náleží jedině
našim milovaným. Snažte se tedy srdcem i duší
vyznamenat se svými činy. Takto vám radíme
My na této posvátné zářivé desce. 76




Ó synu spravedlnosti!

V období nocí krása Nesmrtelného se vrátila ze
smaragdových výšin věrnosti do Sadratu'l-Muntahá, a
zaplakala takovým pláčem, že zástupy na výsostech a
obyvatelé nebeské říše zaúpěli nad jejím naříkáním. A
proto byla tázána: Proč ten nářek a pláč? Odpověděla:
Podle úmluvy jsem čekala na hoře věrnosti, ale
nevdechla jsem od těch, kteří dlí na zemi, vůni věrnosti.
Pak povolána zpět jsem přihlédla blíž a běda!
Uzřela jsem několik holubic bolestně sevřených ve spárech
pozemských psů. Nato přispěchala Nebeská panna,
nezahalená a zářící ze Svého mystického příbytku a zeptala
se na jejich jména a všechna jí byla řečena -- konec strany 44 -- kromě jednoho.
Na její naléhání bylo proneseno první písmeno jména,
načež obyvatelé nebeských komnat přispěchali ze svých
příbytků slávy. A zatím co bylo proneseno druhé písmeno,
padli do jednoho do prachu na tvář. V tu chvíli se z nitra
svatostánku ozval hlas: ,,Jen potud a ne dále". Vpravdě
dosvědčujeme to, čeho se dopustili a ještě činí. 77


Ó synu Mé služky!

Pij z jazyka slitovného proud božského tajemství a vnímej
z pramene božské výmluvnosti nezahalenou nádheru denice
moudrosti. Zasej semena Mé božské moudrosti do čisté
prsti svého srdce a zalévej je vodami jistoty, aby hyacinty
poznání a moudrosti vzešly čerstvé a zelené ze svatého
města srdce. 78


Ó synu žádostivosti!

Jak dlouho budeš váhat v říši žádostivosti? Daroval
Jsem ti křídla, abys mohl vzlétnout do království
mystické svatosti, a ne do oblasti satanských představ.
Také hřeben Jsem ti dal, abys mohl upravit mé havraní
kadeře, ne abys mi drásal hrdlo. 79


Ó Moji služebníci!

Vy jste stromy Mé zahrady; musíte vydávat dobré a
lahodné plody, abyste vy sami i druzí z nich měli užitek.